ÚČETNICTVÍ

Novinkou roku 2012 je přenos povinnosti přiznat DPH na příjemce u stavebních prací. V této souvislosti vzniká celá řada výkladových nejasností. Stranou ponecháme nyní zatřídění do klasifikace CZ-CPA. Otázkou je, zda přenos použít, pokud odběratel sice plátcem daně je, ale plnění hodlá použít pro jiné účely než ekonomickou činnost. Příkladem mohou být obce, které často plátcem jsou, ale část jejich činnosti je výkonem veřejné správy, což není ekonomická činnost ve smyslu zákona o DPH. Generální finanční ředitelství ve své Informaci GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e zákona o DPH ze dne 9. 11. 2011 indikovalo, že předpokladem pro povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti je skutečnost, že příjemce vystupuje u daného plnění jako osoba povinná k dani. Jestliže příjemce plnění (plátce) pořizuje přijaté zdanitelné plnění výlučně pro soukromou potřebu, nebo výlučně pro plnění, které není předmětem daně, není v postavení osoby povinné k dani a v tom případě se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti - to znamená, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí (běžný mechanismus). Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnost, pokud např. obec pořizuje plnění pro potřeby související výlučně s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani (viz § 5 odst. 3 zákona o DPH). Zároveň doporučuje dodavatelům, aby z důvodu jistoty u poskytovatele plnění příjemce plnění písemně prohlásil, že přijaté plnění použije výlučně pro účely, které nejsou předmětem daně, resp. příjemce ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani. V praxi se však objevují situace, kdy příjemce sám ještě nemá v účelu použití přijatého plnění zcela jasno, popř. účel se může v budoucnu změnit. Je pak otázkou, zda dodavatel ustojí své důkazní povinnosti, že postupoval v souladu se zákonem. Objevují se proto názory, že v případě nejistoty dodavatele by tento mohl přenos daňové povinnosti použít, pokud je odběratel plátcem daně. Nebyl by tímto povinen zkoumat účel použití u odběratele. Naopak odběratel by byl povinen odpovídajícím způsobem své povinnosti ke státu vyrovnat. V této otázce by mělo být jasněji v druhé polovině února. Zdroj: Verlag Dashöfer  

Rozsáhlý materiál daňových změn, jejich výběru na tzv. jednom inkasním místě a v dalších oblastech schválila Poslanecká sněmovna. Prozatím s účinností od 2013. Zákon však nemá změnit pouze oblast přímých daní, ale poměrně významně novelizuje i další předpisy. Vybíráme z nich následující: Hranice pro povinné plátcovství DPH se má snížit z 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců na 750 tisíc Kč. Sazby daně darovací jsou v současné době progresivní a je závislá na stupni příbuznosti (3 skupiny), sazby se pohybují od 1 % do 40 %. Přičemž sazba daně dědické je oproti sazbě daně darovací poloviční. Po novele má být jednotná sazba daně darovací 19 % a při bezúplatném nabytí povolenky 32 % jako nyní. Sazba daně dědické má být 9,5 %. Sazba daně z převodu nemovitostí má i nadále činit 3 %. Byl zaveden odvod z loterií a jiných podobných her. Základem odvodu je částka, o kterou součet vsazených částek z provozovaných loterií a jiných podobných her převyšuje součet vyplacených výher z těchto loterií. Sazba odvodu činí 20 % ze základu odvodu. V zákoně o rezervách se má snížit počet pásem doby po splatnosti, kdy lze tvořit vyšší opravnou položku daňovou k pohledávkám, které se účastní rozhodčího, správního nebo soudního řízení. Po 18 měsících bude možná tvorba až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, po 36 měsících až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. U pohledávek s rozvahovou hodnotou v okamžiku jejího vzniku nad 200 000 Kč bude podmínka, aby se pohledávky účastnily některého z řízení. S dalšími změnami Vás budeme postupně seznamovat. Lze však očekávat, že před finálním schválením projde návrh ještě úpravou, a to i v oblasti účinnosti (zvažuje se posun na 2014).